Obecní úřad
Tyršova 31,
267 03 Nový Jáchymov
Historie
Obec patří mezi nejmladší sídla v okrese, byla založena v roce 1810. Podnět ke vzniku obce dala výstavba železářského podniku s vysokými pecemi, slévárnou a pomocnými provozy, jejichž zakladatelem byl Jáchym Egon Fürstenberg, majitel křivoklátského panství v minulém stolení. Křivoklátské panství přešlo do majetku Fürstenberků v roce 1731, což byl na Krušné Hoře počátek velkého rozmachu těžby a zahájení dobývání hlubších ložisek železné rudy. V roce 1772 byla na ložisku založena první dědičná štola (pozdější štola Josef).
V roce 1810 bylo započato se stavbou tzv. „Schichthausu“. V zápětí začala výstavba celého hutního komplexu. Dodnes se v Novém Jáchymově zachovaly kříže, náhrobky a ohrádky hrobů na lesním hřbitově, který na přelomu 30. let 19. století založil František Nittinger. Spolu se vznikem hutí se současně rodila obec. Její první název zněl „Joachimstahl“ na pamět Joachiama Egona Fürstenberka. Později pro odlišení od Jáchymova v Krušných horách, byla obec přejmenována na dnešní „Nový Jáchymov“.
V době rozmachu důlního a hutního podnikání rozkvétal také společenský život v obci. V roce 1828 byla zřízena stálá škola. Kolem roku 1830 založil František Spal slavnou hutnickou kapelu, později povýšenou na knížecí fürstenberskou. V době největší slávy Nového Jáchymova zde působil také zakladatel Sokola Dr. Miroslav Tyrš. V obci se rovněž nacházela továrna na smaltované litinové nádobí, založené bratry Bartelmusovými. Po zániku železářského podniku v roce 1889 ochabl společenský život a z Nového Jáchymova odešla řada rodin. Nikdy zde nevznikly zemědělské usedlosti.
Novodobá historie obce začíná po celých dvaceti letech sloučením České montánní společnosti s Pražskou železářskou společností a obnovením těžební činnosti na Krušné Hoře. V roce 1915 byla zahájena doprava rudy dokončenou visutou samospádovou lanovou dráhou do Králova Dvora (délka 6 971 m), v březnu roku 1918 byla zakončena výstavba venkovního elektrického vedení z Králova Dvora s místní strojovnou, rozvodnou a trafostanicí.
I v období 2. světové války byl život v obci spojen s těžební činností. Krušnohorští havíři zajišťovali pro destrukční činnost odbojových skupin trhaviny, rozbušky a zápalné šňůry.
Významným obdobím pro rozvoj obce byla modernizace dolu Krušná Hora, doprovázená nárůstem nových pracovních sil – horníků. Počet obyvatel se zvýšil na 700. Došlo k oživení společenského a kulturního života. Počátkem 60. let byla v obci postavena nová škola a vybudován vodovod. Zásadním zlomem v historii bylo v roce 1967 úplné zastavení těžební činnosti z důvodu neefektivního zpracování železné rudy a následně došlo k likvidaci důlního provozu.
V 70. letech byla vybudována řada větších i menších staveb vesměs dobrovolnou svépomocnou prací aktivních občanů. Postupně byla vybudována přístavba školy pro školní družinu, rekonstruováno veřejné osvětlení, vybudována požární zbrojnice, šatny na fotbalovém hřišti, přírodní kluziště a tenisové kurty. Po roce 1989 byly opraveny fasády všech obecních budov, opraveny některé místní komunikace asfaltovým povrchem, bylo rozšířeno a rekonstruováno veřejné osvětlení a vybudováno dětské hřiště.